Vyzkoušejte recepty, tipy, rady to pravé z Ostravy a okolí. Všichni neholdujeme všemu, ale patří to k naší historii a tradicím. Možná, že něco zachutná i Vám. 

„Zapařit“ na Stodolní ulici

Dnes již vám mnozí Ostravané řeknou, že Stodolní už není to, co bývala, ale pro mnohé má stále své kouzlo. Kde jinde hledat tolik různorodých koktejlů, dobrého piva, jídla a hudby. Na Stodolní se chodí v létě v pátek a sobotu od cca 22 hodiny a „paří se“ až do rána a někdy i další den.

Celý den v Dolních Vítkovicích

V roce 1998 byl oficiálně pozastaven provoz vysokých pecí. Za dobu svého trvání (do r. 1992) vytěžil důl Hlubina 47 160 mil. tun uhlí. Výroba železa na severní Moravě a ve Slezsku má dlouholetou tradici. Železo se v malých pudlovnách vyrábělo v Podbeskydí už v 17.století. Prudký rozvoj železářství na Ostravsku v 19.stol. umožnily hlavně dvě skutečnosti: použití kamenného uhlí v hutnictví a vynález parní lokomotivy. Celou historii o této oblasti, Ostravě a hrdých hornicích se dozvíte, pokud sem zajdete. Doporučujeme začít v Gongu a domluvit se v tamním informačním centru.

Nyní je celá oblast chráněnou Národní kulturní památkou. Na prohlídku Dolních Vítkovic si opravdu rezervujte celý den nebo alespoň odpoledne, abyste stihli všechny atrakce. Prohlídku Dolních Vítkovic s průvodcem, výjezd na Vysokou pec č. 1 a posezení v kavárně BOLT CAFE (nejvyšší kavárna v Ostravě), koncert v Gongu, Velký i Malý svět techniky. Případně ateliéry a workshopy na dole Hlubina.

Na ex vypít Hornickou vlajku 

Tradičními hornickými barvami jsou zelená znázorňující trávu a černá představující uhlí pod zemí. I proto mají horníci, a nejen oni, v oblibě nápoj zvaný Hornická vlajka, který se skládá ze Zelené (lije se jako první) a Fernetu, který se lije nahoru. Hlavní symbolika spočívá v pití Hornické vlajky. Nápoj se musí vypít na ex, aby se chutě smíchaly. V ten moment je Fernet stejně jako uhlí dole a Zelená jako tráva nahoře. Na zdraví a Zdař bůh!


hornickavlajka

Sfárat pod zem v Landek parku nebo projít důl Michal
Projděte si cestu horníka tak, jak ji chodil každý den. Ochutnat můžete kromě Hornické vlajky i hornickou svačinku. Naservírují vám ji jak v Landek parku tak v dole Michal. Na Landek doporučujeme jet na kole po cyklostezce přes Komenského sady. Po prohlídce dolu Michal zaskočte také do ZOO.

Ochutnejte!
Slezskou vařonku, medový kremeš, bigos zbojníka Ondráše, kapušník, uzené maso se švestkovou omáčkou a slezské kluski nebo třeba chlebovou polévku. Seznam restaurací neleznete zde. Mnoho z nás Ostravanů, některá jídla vůbec neznáme. Nezlobte se tedy když Vám moc neporadíme. V dnešní době chodíme ochutnávat líčka do Zámku Zábřeh s výborným domácím pivem, nebo jezdíme do Beskyd za valaškou kyselicou či sváteční husou se zelím a knedlíkem nebo na Štramberk pro Štramberské uši. 

Kde se pivo pije...
Povídá se, že kdo okusí Ostravar, pocítí pravou chuť města. Mnoho další lokálních, domácích pivovarů najdete po celé Ostravě a okolí. 

Nedávno zde točil štáb České televize díl z dokumentu Lovci zážitků.

celý díl můžete shlédnout zde

Slovník 
Ostravština je oficiálně středolašské nářečí českého typu.

Jsou nepsané zásady, které platí, ať chceme, nebo nechceme, a najdeme je tedy i v ostravštině. Ta v podstatě hlavní zásada je, že ostravština nemá dlouhé samohlásky, tím méně souhlásky. Všechna slova se vyslovují rázně a krátce, bo na víc není čas!!! Přesto je to dialekt melodický a zpěvný, nejvíce se ovšem blíží rapu.

Specifické je používání předložky do. Ostravák nikdy neřekne „ jdu k holiči" nebo „jdu k doktorovi" , ale vždy a jedině „idu do holiča" či „ idu do doktora". Zde je pro změnu patrný vliv anglický : „ go to the...( hell )". V ostravštině také zcela chybí předložka „s", jež je ve všech známých případech nahrazena ostravskou předložkou „z". Velmi častá je debata, zda některá slova psát s „y" nebo „i". Sama ostravština, podobně jako život a práce obyvatel, kteří jí hovoří, je spíše tvrdá. Proto jsme mnohá slova ve slovníku nechali spíše v jejich durové podobě, ale nebráníme se ani měkké výslovnosti. Názorným příkladem sporů je svár autorského kolektivu o podobu slova „cycek". Nebo „cicek" ? Zajímavá je změna, ke které dochází při tvorbě přídavných jmen slovesných. Třeba sloveso „pustit" má stejný tvar, jako ve spisovné češtině, ale „puštěný" je na Ostravsku „pusceny". Tohle sloveso je vůbec interesantní, protože se neříká „zapnout televizi", ale „pustit televizu, radyjo, vodu..." Trpný rod v ostravštině zcela chybí. Ostraváci se oslovují zásadně prvním pádem jednotného čísla."Ty, Jarek...". Vyplývá z toho, že ostravština si vystačí s pouhými šesti pády. Přízvuk je zásadně na předposlední slabice, a tím bohužel vznikají problémy se správným akcentem u slov jednoslabičných, kdy se přízvuk přesouvá vlastně na poslední slabiku předcházejícího slova, které pak má akcent na předposlední a poslední slabice najednou. Výslovnost je v takových případech dosti obtížná. Zvláštností ve výslovnosti je změna „v" na „f" : sfeter, fčela, sfička....

Deniky Ostravaka plné ostravštiny http://www.ostravainfo.cz/deniky-ostravaka

amoleta omeleta
babiař holkař
balamutit klamat, záměrně uvádět v omyl
baňa přezdívka ostravské vysoké školy Vysoká škola báňská, dnes VŠB-TUO
baňa  facka, „Dát komusi baňu" – uštědřit někomu políček
baraba otrapa, původně traťový dělník italské firmy stejného jména, která ve Slezsku stavěla železnice na sklonku 19. století
barany řídítka závodního kola
bebechy harampádí, zbytečné věci. Bebechy byly hlavně na půdě „huře".
bibrat špinit, mazat. „Zbibrany" – ušpiněný, umazaný, ukoptěný
bigus  hustá polévka
bombarďaky kalhotky s nohavičkami
borok chudák
bravek čuník
Brougababka  jméno obchodního domu na Smetanově náměstí v centru Ostravy, postaveného ve funkcionalistickém stylu v roce 1929.
brutvana pekáč, zkomoleně z němčiny „brotpfanne"
břuch břicho
cyp v hornickém slangu havíř-nemotora. Velmi frekventované slovo v hovorové mluvě, kde slouží jako přirovnání v okamžiku, kdy se těžko hledá vhodný výraz. Příklady: „Zyma jak cyp" – velký mráz. „Bylo tam vody do cypa" – v řece byla vysoká hladina
cypovina blbost, hloupost. „Na cypoviny tě užije" – myslíš jenom na blbosti. Podobně „On je ředitel přes cypoviny"– člověk, který má smysl pro humor a baví se životem
čepani  nádobí
děvucha dívka, děvče
domaknut se dozvědět se. „Stara se domakla, že..." – průser vysoké nebezpeč
dřystat kecat, plácat. „udřystany" – ukecaný
fajer oheň, „fajrovat" – topit
faračky hornické montérky, v nichž se fárá. Obvykle vyztužené na loktech a kolenou koženými latami, protože musely hodně vydržet
firhaňky záclony, závěsy
gabat sahat
galaty  kalhoty
gizd neřád, grázl
gramlavy nešikovný, nemotorný, neohrabaný
haluzař klikař, ten,kdo má štěstí
hrotek džber, lavor
hryzt  kousat.  „To ja už budu hlinu hryzt" – to už budu po smrti. Též „ponožka mě hryze"
chvistek  malý vzrůstem
kary  kolečka
kelerub kedluben
krmaš  hody, posvícení, pouť
lajer flašinet, kolovrátek. „Jela ji huba jak lajer" – rychle mluvila
lokalka tramvaj
mlet na hubě držkovat
murovat zdít
nabalbaba proutník
pala hlava
partyja chasa, skupina kamarádů
pazura ruka
roba žena, manželka
robit pracovat, dělat
rychtovat se chystat se. „Ja tě zrychtuju!" – spravím ti fasádu. „Cosik zrychtovat jak sviňa plot" – něco totálně pokazit.
rychtyk pořádek
ryna  okap
rynek náměstí
šlam uhelný prach
šuchat ohladit používáním („to se časem ošucha")
šuspajtel  střelený, praštěný člověk
švigerfoter tchán
švigermuter  tchyně
švrlak  kvedlačka
švung fofr, rychlost
vymamlasit cosik vyvést něco, provést něco špatně
zahlavek  polštář, místně též „zhlavek"
Zdař buch hornický pozdrav, německy „Glück auf !
žďorb haraburdí

prespat cz sm 
doprava cz sm
kolo cz sm
mapa cz sm
mobil cz sm

7°C

Ostrava

Tento web využívá k optimalizaci služeb a analýze návštěvnosti soubory cookies. Pokračováním v prohlížení stránek s použitím cookies souhlasíte. Více informací zde